Cesta na Měsíc - splnění snu Julese Verna

"Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odtud! Hoříme !" tak nějak by mohl začínat další dobrodružný román Julese Verna. Bohužel to nebyl jeho sci-fi román, ale tragická skutečnost 27.ledna 1967 při přípravě letu amerických astronautů na Měsíc . Záznam hlasu Rogera Bruce Chafee byl poslední projev života v kabině Apolla 1 v 18:31:16 na startovní rampě Cape Canaveral na Floridě. Bohužel ze složitě uzavřené kabiny Apolla-1 technici tři astronauty nezachránili. Neuhořeli, ale udusili se dýmem požáru. Proto byli konstruktéři nuceni odstranit hořlavé materiály z kabiny a kyslíkovou atmosféru, která způsobila prudké hoření. O dva roky později finišoval v roce 1969 závod mezi USA a tehdejším Sovětským svazem o první přistání člověka na Měsíci. Špionážní družice obou stran ukazovaly přípravy na kosmodromech v kazašském Bajkonuru i na Floridě v USA. Velmi zvláštní shodou okolností situoval Jules Verne start osádky na Měsíc už v roce 1865 také na Floridu nedaleko nynějšího kosmického střediska. Jako spisovatel předstihl o více než 100 let skutečné události, i když mu musíme odpustit některé fyzikální omyly. Třeba nesmysl, že tři cestující na Měsíc by přežili zrychlení v projektilu obrovského kanónu Kolumbiady po vystřelení z 270 metrů dlouhé hlavně. V Apollu 10 také letěli tři lidé s velitelskou lodí Columbie a po úspěšném přistání na Měsíci se stejně jako hrdinové románu Julese Verna vrátili také přistáním do vod Tichého oceánu. Jules Verne jako původním povoláním burzovní makléř věděl, že projekt cesty na Měsíc bude vyžadovat obrovské množství finančních prostředků. Proto ve své knize "Ze Země na Měsíc" mluví o finančních darech zemí z celého světa, aby se cesta na Měsíc mohla uskutečnit.V minulém století USA dokonce nabídla spolupráci při dobývání Měsíce tehdejšímu SSSR, ale předseda rady ministrů Nikita Chruščov údajně dvakrát odmítl, protože Sovětský svaz měl značný předstih v raketovém výzkumu. Později Sověti uvažovali o kosmické spolupráci s USA, ale prezident Kennedy byl v roce 1963 zavražděn při atentátu v Dallasu a Nikita Chruščov byl zbaven veřejných funkcí. Sověti přestali usilovat o přistání na Měsíci s lidskou posádkou a Američané to nevěděli a riskovali, protože prezident J.F.Kennedy 25.května 1961 při zaostávání za Sověty prohlásil ."Rozhodli jsme se letět na Měsíc. Chceme v tomto desetiletí letět na Měsíc a dokázat ještě víc. Ne proto, že je to snadné, ale proto, že je to obtížné. “ O letu na Měsíc už uvažoval ve starém Řecku satirik Lukianos ze Samosaty. Také autor Barona Prášila a mnozí další. Román Julese Verna "Ze Země na Měsíc" nadchl mnohé vědce, kteří později plánovali skutečnou cestu na Měsíc. (Když kliknete na fotografii lunárního modulu nad Měsícem, tak se vám obrázek zvětší téměř na celý monitor počítače). Letos uplyne již 40 let od prvního přistání astronauty USA na Měsíci. Sověti přivezli ve stejný rok na Zemi měsíční horninu pomocí automatické sondy. Naplnění snu o cestě člověka na Měsíc stálo hodně lidských obětí na Zemi i v kosmu. Bohužel projekt výzkumu Měsíce - Apollo byl zkrácen pro velké výdaje USA při válce ve Vietnamu. Místo Apolla 20 bylo expedic jen 17. Posledním člověkem na Měsíci v roce 1972 byl původem Čecho-Slovák Eugene Cernan , který doufal, že se lidé na Měsíc brzy vrátí pokračovat ve výzkumu. Válka ve Vietnamu skončila až v roce 1975, a pak teprve Spojené státy spolupracovaly se Sovětským Svazem v projektu Sojuz-Apollo na základě dohody z roku 1972. Dnes je pro nás samozřejmostí, že ve výšce 350 kilometrů nad Zemí obíhá mezinárodní vesmírná stanice ISS (Internationa

Lunární modul nad Lunou a nad horizontem jako modrá Luna ?Wikipedie - NASA

	16.7.1969