Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Můj první kilometr v roce 1967

Kdysi dávno před půlstoletím si děti nehrály doma na počítačích a tabletech, ale hodně běhaly venku s kamarády. Kluci lezli po stromech, hráli fotbal na každém plácku, kde bylo místo. Nebo s hokejkami proháněli tenisové míčky.

Povídka života

Ve škole jsme dost sportovali a plnili disciplíny SHDM - sportovních her dětí a mládeže. Plnili jsme odznak zdatnosti a porovnávali jsme si navzájem výkony. Byly to pro nás takové malé olympijské hry. Celkem mi to šlo a dostal jsem tehdy pěkný diplom za 1.místo v 8. třídě na tehdejší ZDŠ SNP v Praze 9 - Libni. Ale nikdy jsme neběželi delší trať než 500 metrů. Na svůj první kilometr jsem si musel počkat. Hrál jsem v té době závodně tři roky volejbal, ale nijak jsem v něm nevynikal, a tak jsem chtěl přesedlat na atletiku. Výhodou atletiky je  větší objektivnost měření výkonů a každý sportovec si zodpovídá za své výkony sám. Ve volejbalu vám radost ze hry mohou zkazit špatným výkonem spoluhráči nebo i neobjektivní rozhodčí.

Poprvé na tréninku v Meteoru Praha

Měli jsme výborného učitele tělocviku, který byl ochoten chodit do školy už od sedmi hodin ráno, abychom si ve sportovních hrách mohli plni nadšení zahrát košíkovou. Pan učitel mi řekl, že bych mohl závodně běhat, protože jsem byl nejrychlejší ve třídě. Můj otec kdysi v mládí běhal deset kilometrů a šel chodecký závod na 50 kilometrů Praha - Poděbrady.  Nějaké běžecké geny jsem po něm asi zdědil. Když otec viděl, že mi také běhání celkem jde, tak mi sehnal nejbližší sportovní oddíl, kde trénovala mládež atletiku pod vedením trenéra Josefa Brožka. Bylo to v dnešní Praze 8 blízko Libeňského zámečku, kde se v TJ Meteor Praha hrál hlavně fotbal, badminton, ale byl tam také malý oddíl atletiky. Menší atletická dráha dlouhá jen 300 metrů byla schována za kostelíkem sv.Vojtěcha.  Ani nevím jestli ta dráha ještě existuje.

Můj první kilometr v životě

Zkušený trenér Brožek , který dříve běhal za Slávii Praha, nás jako nováčky přivítal v březnu 1967 a hned nás otestoval. Zaběhli jsme si jen na zkoušku lehce 60 m a jako pozdní patnáctiletý začátečník jsem zaběhl bez bloků a treter nejlepší čas ze všech - 8 s. Pak nás čekal běh na jeden kilometr, kterého jsme se jako začátečníci trochu báli. Tehdy se na základních školách ještě neběhalo 1500 metrů nebo dvanáctiminutovka, ale jen 500 m. A ten kilometr měl být jen dvojnásobek. Trenér nám poradil, abychom neběželi na začátku příliš rychle, abychom se nevyčerpali a nemuseli přejít do chůze.  Opravdu jsme s kamarády uběhli náš první kilometr v životě souvisle a ve slušném čase. Byl jsem spíš rychlostní typ, a tak mne několik kamarádů předběhlo. Ale hrdě jsem si do tréninkového deníku zapsal svůj první čas ze svého prvního kilometru 2 minuty a 57 sekund na škvárové dráze.  Postupně jsem po tréninku a s tretrami na nohou tento čas podstatně vylepšil v Praze na pružné tartanové dráze na Strahově. Někdy jsem zaklekl do bloků v běhu na 200 metrů a vedle mne startoval na veřejných závodech tehdy československý reprezentant a mistr Evropy 1971 ze štafety. Hnal jsem ho před sebou až do cíle. :-) A pak jsem v dalších deseti letech naběhal při trénincích více než dvacetpět tisíc kilometrů.

Běh Mladé fronty 1967

Na jaře byly pro mládež organizovány v celém Československu běhy pojmenované po různých denících. V Čechách a na Moravě to byl " Běh Mladé fronty " a na Slovensku " Beh Smeny ".  Jako reprezentant naší základní školy jsem tam byl vyslán a podařilo se mi běh ve své kategorii vyhrát. Za cílem mne odchytil novinář z Mladé fronty a udělal se mnou krátký rozhovor. Výsledky běhu jsem si pak poprvé mohl přečíst v novinách a zjistil jsem, že ten redaktor z Mladé Fronty se jmenoval Zvonimír Šupich, který později byl šéfredaktorem sportovního časopisu Stadión. Výstřižek z novin jsem pak měl mnoho let schovaný společně s diplomem za 1.místo.

Atletický oddíl AC Praha 1890

Když jsem dosahoval slušných výsledků, tak se ptali na závodech různí trenéři, zda bych nepřestoupil do jejich oddílu. Lákali mne hodně do Dukly Praha, ale na tréninky bych musel jezdit z Libně přes celou Prahu až na Julisku do Dejvic. Nechtěl jsem ztrácet tolik času dojížděním. A protože náš trenér pan Brožek začal podnikat a přestával trénovat (uvolnění ekonomiky 1967-68), tak jsem přestoupil do jiného klubu v Libni, který měl dlouhou historii Atletic Club 1890. Zde se nás ujal zkušený trenér Antonín Litera a učil nás všestrannosti. Neběhali jsme jen hladké trati, ale i překážkové běhy, skákali jsme do dálky přes 6 metrů a do výšky přes 170 cm. Skákali jsme trojskok a házeli jsme i oštěpem. Ročenky klubu s výkony mám ještě doma schované. Později jsme si své osobní rekordy výrazně vylepšovali. Jedním z mých kamarádů z atletického oddílu byl i Rudolf Černý, který byl později dlouholetým trenérem dvojnásobné olympijské vítězky v hodu oštěpem Barbory Špotákové. Teď v srpnu 2016 jsem ho opět po letech viděl jako trenéra v přímém přenosu z olympijských her v Rio de Janeriu v hledišti. A byla z toho další krásná bronzová medaile Báry Špotákové, jen 12 centimetrů za stříbrnou medailí.

Proběhnout se v příjemně vonícím lese je nádherný zážitek

Můj první letní kilometr v roce 2016

Na blogu idnes jsem objevil až v srpnu vyhlášení letní soutěže o nejlepší text o sportování. Nemusí to tedy být jen forma povídky :-) Se soutěží o sportovní text souvisela i  charitativní Letní výzva pro srdcaře.

A tak jsem si řekl, že si po mnoha letech zase mohu zaběhnout nějaký kilometr pro dobrou věc. Podle počtu uběhnutých kilometrů přihlášení lidé přispějí na výcvik psa pro 5-ti letého Filípka trpícího autismem. Proto jsem po dlouhé době vyběhl lehkým klusem do lesa a užíval jsem si přírody ubíhající kolem mne. Kdysi v mládí, když jsem byl před padesáti lety dobře trénovaný, tak jsem zažil při běhu lesem tzv. běžeckou euforii, kdy běžíte po měkké trávě nebo jehličí a jen se vznášíte, protože nohy běží lehce a srdce pravidelně - bez námahy funguje. Při delší tělesné námaze si tělo začne samo vytvářet tzv.hormon štěstí ( endorfin ), který se vyplavuje do krevního oběhu a cítíte se báječně (euforie). Podobné pocity mohou nastat i při dlouhodobém tanci, a tak není třeba přijímat nebezpečné "taneční drogy." Když se v lese zastavíte a vydýcháte, tak prožijete i intenzivní hezké pocity mimo město v přírodě.

Letní prozářený les působí jako chrám s mnoha sloupy. Klenbou je modré nebe.

V České republice mnoho lidí přispívá na mimořádná vydání při zdravotních obtížích dětí, které nehradí zdravotní pojišťovny. Bohužel sbírání plastových víček mnohdy nestačí na mnohatisícové náklady na rehabilitaci nebo mimořádné operace dětí. Domnívám se, že pořadatelé charitativních sbírek by se měli co nejčastěji obracet na poslance Parlamentu ČR, kteří jsou jmenováni do dozorčích rad zdravotních pojišťoven, aby také přispěli větší finanční částkou na charitu. Vedle poslaneckých platů a náhrad mají příjem minimálně desetitisícových tantiém ročně za účast v dozorčích radách. Po jejich jmenování do dozorčích rad jsou vlastně placeni dvakrát, protože za poslaneckou práci již odměnu dostali. Možná by někteří mladší poslanci z dozorčích rad zdravotních pojišťoven mohli také něco uběhnout. :-) Jsem už řadu let v důchodu, ale pro hezkého vycvičeného psíka pro malého Filípka si rád zaběhnu pár kilometrů.

 

 

 

Autor: Miroslav Štorch | úterý 30.8.2016 15:46 | karma článku: 21,02 | přečteno: 483x
  • Další články autora

Miroslav Štorch

Chceme v Česku domobranu ?

Zrušení některých hraničních kontrol v Evropě způsobilo opravdu volný pohyb osob a zboží. Za zboží můžeme považovat ale i drogy, zbraně. A bohužel kvete i obchod s lidmi. Touha EU po zisku je větší, než potřeba pocitu bezpečí.

17.11.2016 v 19:40 | Karma: 19,51 | Přečteno: 377x | Diskuse| Společnost

Miroslav Štorch

Porazí dnes Plíšková opět světovou jedničku ?

V semifinále US Open sesadila Karolína Plíšková dlouholetou světovou jedničku Serenu Williams a dnes ve finále ji čeká nová světová jednička Angelique Kerber z Německa. Karolína jí na trůn pomohla a hned dnes ji může porazit.Věřme

10.9.2016 v 20:37 | Karma: 21,34 | Přečteno: 607x | Diskuse| Sport

Miroslav Štorch

Televizní perličky na OH v Riu

Těšili jsme se doma na kvalitní přenosy z OH 2016 v HD rozlišení na dvou vysílacích kanálech a osmi streamech na webu České televize. Bohužel v některých případech šlo o rozhlasové zprávy ze soutěží, které nebyly přímo přenášeny.

22.8.2016 v 21:46 | Karma: 25,27 | Přečteno: 3552x | Diskuse| Společnost

Miroslav Štorch

Česká pošta mne štve.

Od letošního 1.května Česká pošta opět zdražila po třech letech o 23% známky na dopisy, pohlednice na 16 Kč , doporučené dopisy z 34 Kč na 38 Kč (o 11,7%). Úroveň služeb se ale podstatně zhoršuje. Mám dost nepříjemných zkušeností.

8.5.2016 v 20:12 | Karma: 34,10 | Přečteno: 2125x | Diskuse| Společnost

Miroslav Štorch

Proč komerce ničí televizní pořady ?

Už dlouho se diskutuje mezi lidmi o upadající úrovni české veřejnoprávní televize, které většina domácností přispívá každý měsíc koncesionářským poplatkem 135 Kč. To je za jeden rok 1620 Kč. Pan prezident uvažoval o jejich zrušení

19.12.2015 v 17:40 | Karma: 36,79 | Přečteno: 2873x | Diskuse| Společnost

Miroslav Štorch

Bajka o lvech a tygrech imigrantech

V Africké lví unii způsobily znepokojení zprávy o příchodu tygrů z džunglí Indie, kde došlo k jejich přemnožení jako u indické lidské populace. Někteří mladí tygři přicházejí po souši do Afriky přes Suez a jiní se plaví přes moře.

16.8.2015 v 14:00 | Karma: 19,37 | Přečteno: 1103x | Diskuse| Společnost

Miroslav Štorch

Zahrada - fotomatiné

Ne každý má vlastní zahradu, ale každého potěší čistá příroda bez odpadů a průmyslu . Když jsem byl v Japonsku, tak mne překvapily některé zenové zahrady s množstvím velkých kamenů, oblázků i písku. Mám raději ty klasické zelené.

13.7.2015 v 9:38 | Karma: 17,73 | Přečteno: 391x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Šafářová hraje dvě finále, tipněte si, jak dopadne !

Lucie se narodila 4.února 1987 v Brně a už od tří let zkoušela hrát pod vedením otce. Později byla vybrána do tenisové sportovní základny mládeže s výbornými trenéry ve známém klubu Agrofert Prostějov.

6.6.2015 v 10:51 | Karma: 14,28 | Přečteno: 500x | Diskuse| Sport

Miroslav Štorch

Lesky, odlesky a pablesky - fotomatiné

Kdosi kdysi řekl : " Budiž světlo ! " A tak hlavně díky fotonům vidíme to, co by jinak bylo v hluboké tmě. Někde je světla hodně a jinde méně. Raději ať vyprávějí jen fotografie.

13.3.2015 v 10:39 | Karma: 20,36 | Přečteno: 330x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Zimní zážitky - fotomatiné

Letošní zima v nižších polohách Ćeska mnoho sněhu neměla a zase je tu obleva. Přidávám jen pár snímků z letoška i minulých let. Když mizí sníh, tak je tu naděje, že zase přijde jaro.

13.1.2015 v 10:12 | Karma: 20,42 | Přečteno: 449x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Vánoční zvyklosti - fotomatiné

V Čechách máme některé vánoční zvyky jiné než na Moravě a jinde. A v jiných zemích mají některé zvyklosti stejné a podobné - jako u nás. Třeba katolickou mši o půlnoci na Štědrý den mají v Itálii, Německu ve Francii a jiných zemích. V Itálii nosí dětem dárky čarodějnice Bafana a v Německu Christkind. Naštěstí se u nás Santa Claus neprosadil. Přidávám jen několik snímků z let, kdy v Česku ještě byly Vánoce bílé. Z mého prvního snímku nechal udělat starosta jednoho městečka vánoční pohlednice s nákladem několika tisíc. To mne potěšilo. Tradici vytváření vánočních Betlémů založil už v roce 1223 řeholník sv. František z Assisi.  

13.12.2014 v 10:21 | Karma: 22,65 | Přečteno: 790x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Okna ve fotomatiné

Když lidé opouštěli jeskyně, tak si začali do chatrčí a domků okny pouštět denní světlo. I když jurty nebo iglú mimo vchodu  a malého stropního otvoru prakticky okna nemají. Nyní v našich umělých jeskyních máme oken více než dost. Ale zase některé prosklené budovy s klimatizací otevíratelná okna nemají. Naše objektivy fotoaparátů jsou okna do světa v okolí. A nemusí to být jen okny.

13.11.2014 v 10:01 | Karma: 20,71 | Přečteno: 407x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Barvy života - fotomatiné

Život naštěstí u nás v Česku není šedivý a nudný, ale barevný a mnohotvárný. Kdysi jsem se pohyboval v jedné azijské poušti a tam byl převážně jen žluto-bílý či občas šedý písek při teplotách nad 40°C ve stínu a na slunci bylo přes 60°C. A zeleň tam byla velmi vzácná. U nás máme zeleno kam se podíváme, jen občas zbudujeme ve městech asfaltovo-betonové džungle. Naštěstí zahradní architekti a projektanti plánují leso-parky i na velká sídliště Tak přidávám pár snímků barevného života v našem městě i jinde.

13.10.2014 v 9:35 | Karma: 20,35 | Přečteno: 404x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Cestovky mají turisty za ovce

Pochopitelně neplatí to pro všechny cestovní kanceláře, ale jen pro ty, které zatím nebudu jmenovat. Tak jsem si spočítal, že letecký zájezd by nás s přestupy do Chorvatska časově vyšel téměř stejně, jako cesta autobusem. Finančně by byl ale mnohem dražší. Těšili jsme se, že nastoupíme v místě bydliště do autobusu a vystoupíme za 14 hodin u moře před penzionem. Stejně tak jsme předpokládali, že to bude při cestě zpět. To byl ale náš veliký omyl. Zajistili jsme si zájezd u cestovní kanceláře, která má centrálu v blízkém městě. Dostali jsme instrukce na cestu, že si máme vzít s sebou ručníky a toaletní papír, který v penzionu údajně nedostaneme. Trochu nás to překvapilo, ale budiž. Příjezd na místo byl takticky uveden v písemných pokynech "v dopoledních hodinách" - což je velmi široké určení času. Cestovka XYZ vyložila rodiny s malými dětmi do chladné tmy (15°C) ve 4 hodiny ráno před hotelem u moře - a doprovod v autobuse nezajímalo, že nemají kde hlavu složit, protože nástup na ubytování byl podle písemných instrukcí - až po úklidu pokojů od 14-ti hodin. To nám připadalo od cestovní kanceláře opravdu bezohledné. Venku bylo citelné chladno, ale naštěstí nepršelo. My jsme pokračovali v jízdě busem podél pobřeží Jadranu dále a jiní turisté postupně vystupovali v dalších městech. Někteří museli dojít s těžkými kufry téměř kilometr do hotelu, protože řidiči autobusu nebyli ochotni sjet z Jadranské magistrály do města. Pomalu svítalo a už jsme se mohli kochat pohledem na moře, které kdysi patřilo k Rakousku-Uhersku. Na místo jsme sice přijeli po 18-ti hodinách cesty, ale nebyla započítána 1 hodina zpoždění již na odjezdu. Ale ta hodina se ještě dá tolerovat při současném stavu českých silnic a hustotě dopravy.

21.9.2014 v 23:25 | Karma: 22,04 | Přečteno: 1325x | Diskuse| Cestování

Miroslav Štorch

Zářící září nejen na moři

Jazykovědci zkoumají původ a vývoj slov a údajně jméno měsíce září pochází ze staročeského označení tohoto měsíce zářuj, což znamená za-říje; se slovem zářit má hodně společného. My přece nemusíme vědcům bezvýhradně všechno věřit. Čeští vlastenci chtěli v době národního obrození odstranit z češtiny cizí slova - mezi jinými i germanismy v názvech měsíců. Na Slovensku ale běžně používají ze západní Evropy převzatý august a u nás máme hezký srpen. Oni mají september a my září. Slovensko jistě nechtělo používat cizí maďarské názvy měsíců, když bylo zváno Horní Uhry. Pro mne je měsíc září spojen se zářícím podzimním sluníčkem, které nepálí, ale příjemně hřeje. Období zvané také indiánské léto. Už začínají ze stromů padat usychající listy a do listopadu je ještě daleko. Jak zpívá Karel Gott v jedné starší písničce :" Čas je jako spiklenec - květen, červen, červenec - září zááářííí ...

19.9.2014 v 18:45 | Karma: 18,54 | Přečteno: 487x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Zlatovláska - fotomatiné

Zlatovlásku si můžeme živě představovat jen jako děti , protože se o ní píše v pohádce. Ve filmových pohádkách mají herečky hezké zlaté efekty na vlasech. Podobné to asi bude u jiné zlatovlásky ze známého filmu Goldfinger, která měla pozlacené celé tělo včetně vlasů a skončila hůř než Zlatovláska z pohádky.Naše sousedka má sice skutečnou Zlatovlásku - ale to je fenka zlatého retrívra a nechtěla se nechat fotit. A tak jsem se pokusil vlastním objektivem získat záběry jiných "zlatovlásek".

13.8.2014 v 9:28 | Karma: 17,95 | Přečteno: 761x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Dlouhý, široký a bystrozraký - fotomatiné

Nemám velmi " dlouhý " teleobjektiv jako kolega kobloger Marek Trizuliak, který často fotografuje Měsíc (800 mm). Ani nemám speciální " široký " objektiv "rybí oko" nebo drahé zařízení a software na panoramatické záběry 360°. Jen se někdy snažím se svou malou Olympus 410 zrcadlovkou být trochu víc " bystrozraký " při makro záběrech. Ne vždy se to ale daří. Prvoplánově jsem uvažoval nafotit velmi " dlouhý " vlak, ale nevešel se mi do objektivu. A letecký snímek vlaku nemám. Velmi tlusté a " široké " lidi jsem potkával často, ale bylo mi trapné zobrazovat jejich obezitu z etických i estetických důvodů. Proto jsem z legrace přidal své osobní snímky pořízené samospouští ze stativu. Velmi " bystrozraké " záběry mají meteorologické, vědecké i špionážní družice, ale jejich kvalitě se jako amatér nemohu rovnat. Navíc má moje zrcadlovka menší technické obtíže, a tak jsem použil pro zábavu jen pár starších snímků a malý Olympus kompakt.

13.7.2014 v 9:57 | Karma: 20,61 | Přečteno: 586x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Tipněte si vítěze ve Wimbledonu

Ve všech českých médiích se píše a hovoří o české finalistce letošního Wimbledonu. Jen se neví, zda do finále v sobotu 5.července postoupí wimbledonská vítězka z roku 2011 Petra Kvitová, nebo o čtyři roky starší Lucie Šafářová. Semifinále se hraje již zítra ve čtvrtek 3.července. V rozhovoru uvedla Lucie Šafářová, že se cítí výborně a chtěla by konečně vyhrát i celý Wimbledon. Dnes svedou boj o semifinále rumunská finalistka letošní Paříže Simona Halep a německá finalistka loňského Wimbledonu 2013 Sabine Lisicky. Druhá německá hráčka Angelika Kerber vyřadila vítězku letošní Paříže Šarapovou a utká se s kanadskou Eugenií Bouchard. Teoreticky by mohlo být druhé semifinále ryze německé, ale Rumunka Halep i Kanaďanka Bouchard budou proti. Nechme se překvapit, která soupeřka v sobotu 5.července vyzve českou hráčku k boji o tradiční wimbledonský talíř.

2.7.2014 v 13:26 | Karma: 15,58 | Přečteno: 753x | Diskuse| Sport

Miroslav Štorch

Hrnečku vař - fotomatiné

Nejvíce energie na vaření má naše denní hvězda Slunce. Parabolická zrcadla umožňují ze sluneční energie dosáhnout teplotu varu i v hrncích uprostřed afrických pouští a stepí, kde není dost dřeva. U nás doma používáme buď elektrické vařiče nebo plynové hořáky. Kdo topí ve sporáku dřevem nebo uhlím, tak tam je také uložená sluneční energie. Jedinou výjimkou je elektřina z jaderných elektráren. Pohyb větru pro větrné elektrárny má také na svědomí Slunce. Při hurikánech, tajfunech, tornádech a vichřicích je pohybové enegie ve vzduchu až moc. Slunce nám vaří počasí. Slunce má na povrchu teplotu přes 5500 °C a je více než 150 miliónů kilometrů daleko. Je 109 x větší než Země a má přes 1,39 miliónu kilometrů v průměru. Povrch Měsíce dokáže sluneční záření ohřát až nad 120 °C a my jsme si u nás v Česku před několika dny užili vedra nad 30 °C ve stínu. To jsme se také trochu vařili ve vlastní šťávě. Do toho se doma rozhodlo - udělat hrnečku vař - a z jahodové sklizně zavařit dobré džemy ( jamy ). Tak přidávám pár snímků z vaření u nás , protože z kosmu vlastní fotografie vaření atmosféry nemám.

13.6.2014 v 7:24 | Karma: 19,68 | Přečteno: 599x | Diskuse| Fotoblogy

Miroslav Štorch

Socialista Paroubek má u mne vroubek

Bývalý ekonom Restaurací a jídelen (RaJ) v Praze si chtěl zařídit život jako v ráji. Od 18-ti let byl členem Socialistické strany Československa, která byla doplňkovou povolenou stranou v Národní frontě. Členství ukončil v roce 1986. Od roku 1989 byl členem ČSSD. Prošel několika politickými funkcemi od náměstka primátora Hlavního města Prahy až na ministra pro místní rozvoj. V sociální demokracii dosáhl nejvyššího postu předsedy a dostal se až na místo premiéra, když skončil pro finanční aféru Stanislav Gross také z ČSSD. Ve vysoké funkci mimo jiné odpouštěl miliónové daňové dluhy svým známým a přátelům. Nám řadovým občanům finanční úřad neodpustí ani několik stokorun v daňovém přiznání. Pro mne se stal nespolehlivým politikem nejen svou socialistickou stranickou minulostí, ale i osobním životem, kdy stárnoucí manželku opustil pro mladší překladatelku.Udělal to podobně jako dřívější premiér za ODS. Stal se i populární osobností komiksu o jeho osobě a nové manželce. V osobních rozhovorech údajně tvrdil, že se cítí být předurčen pro vedoucí úlohy v naší společnosti. Takových politiků je hodně, kteří se cítí být předurčeni a ve volbách jsou doslova vyvoleni. Známý byl jeho výrok, kdy se chlubil jaký plat má ve statisících jako předseda ČSSD. Ptal se tehdy novinářů . " Kdo z Vás to má ? " To byl velký projev jeho emoční inteligence.

23.5.2014 v 22:51 | Karma: 22,13 | Přečteno: 1064x | Diskuse| Politika